Kazaši i Bělorusové se bojí, že po Ukrajině přijdou na řadu

Datum vydání publikace: 26.02.2015

Komentář pro MF DNES vydaný 26.2.2015 »

V situaci jako Ukrajina se mohou ocitnout i ruští spojenci Kazachstán a Bělorusko. Uvědomují si to i jejich autokratiční vládci Alexandr Lukašenko a Nursultan Nazrbajev.

ASTANA, MOSKVA Vladimír Putin to možná myslel jako poctu, ale prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazrbajeva jistě zamrazilo. ,,Kazachstán nikdy neexistoval a je do velké míry produktem Nazarbajeva," nechal se před časem slyšet ruský prezident.

Nazarbajev, který v těchto dnech oslavil čtvrtstoletí své vlády na Kazachstánem, na Putinovu narážku odpověděl velkolepými oslavami na konci roku, kdy si Kazaši připomněli 550. výročí založení svého chanátu.

,,Nezávislost Kazachstánu je výsledkem úsilí našich předků, a to nás zavazuje bránit ji do poslední kapky krve," vyzval své občany čtyřiasedmdesátiletý Nazarbajev.

Ještě před několika lety se zdálo, že hlavní bezpečnostní zárukou je pro Kazachstán spolupráce s Ruskem. Po ruské anexi Krymu a Moskvou vedené válce na východě Ukrajiny to už neplatí. ,,Z hlediska reputace přinesly v postsovětském prostoru tyto akce Putinovi víc škody než užitku," říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška. ,,Zatímco do ukrajinské krize se zdálo, že spolupráce Ruska a jeho nejbližších spojenců Kazachstánu a Běloruska funguje vcelku dobře, nyní se objevily velké názorové rozdíly," tvrdí. A dodává, že nesdílí často rozšířený názor, že Putin chtěl akcí proti Ukrajině preventivně vystrašit i další postsovětské státy.

Kazachstán, ale i Bělorusko si udržují od Putinova ukrajinského dobrodružství velký odstup, neuznaly anexi Krymu, a naopak s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem ostentativně spolupracují. V případě Kazachstánu i ve vojenské oblasti - Astana chce koupit ukrajinské zbraně, které předtím Kyjev vyvážel do Ruska.

Hlavním rizikem Kazachstánu, ale i dalších postsovětských států jsou ruské menšiny, za jejichž ochránce se Putin loni přihlásil.

Bude sever Kazachstánu Ruskem?

Rusové jichž jsou skoro čtyři miliony ze 17 milionů obyvatel Kazachstánu, tvoří většinu obyvatel na řídce osídleném severu země. Mnozí lidé v Rusku včetně světoznámého spisovatele Alexandra Solženicyna považují tuto oblast za podobně samozřejmou součást Ruska jako před anexí Krym. Na přelomu 80. a 90. let i Michail Gorbačov uvažoval, že tuto část Kazachstánu, označovanou jako ,,jižní Sibiř", k Rusku připojí.

Nazarbajev se pokusil čelit problému tím, že nechal na severu země postavit nové hlavní město země Astanu, proslavenou hypermoderní architekturou. Z více než 850 tisíc obyvatel Astany tvoří Rusové jen 15 procent, a není to náhoda.

Na rozdíl od jiných zemí postsovětské střední Asie však na území Kazachstánu nejsou ruské vojenské základny, ale ,,jen" kosmický komplex Bajkonur. V Kyrgyzstánu má Rusko leteckou základnu a v Tadžikistánu 7 500 vojáků. Rusové jsou ve středoasijských zemích soustředěni v metropolích, v uzbeckém Taškentu jich je 400 000, v kyrgyzském Biškeku téměř 170 tisíc.

Z pozice mladšího bratra Ruska couvá usilovně i běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko. ,,Všichni to víme", odpověděl Lukašenko před pár dny po summitu v Minsku ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi, který si mu postěžoval, že Putin ,,Hraje nečestnou a špinavou hru". Bělorusko podobně jako Kazachstán odmítlo zavést sankce proti Západu a otevřeně podporuje nové ukrajinské vedení. A nyní Lukašenko dokonce nabízí ,,konstruktivní dialog" i NATO. To by ho před Krymem asi ani nenapadlo.


Vyhledávání

Kalendář akcí

« Leden 2018 »
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        

Novinky e-mailem

Analytici AMO