Česko nemá sílu na veto. Ani s pomocí svých sousedů

Datum vydání publikace: 15.05.2015

Brusel Vlády visegrádských zemí se předhánějí v tom, která tvrději odmítne návrhy Evropské komise na předrozdělování nelegálních imigrantů a azylantů. Sami však nemají sílu návrhy Bruselu zablokovat.

K přijetí těchto opatření stačí souhlas 16 států z 28, zároveň v nich musí žít alespoň 65 procent ze všech obyvatel Unie. Osamocenému Visegrádu - tedy Česku, Polsku, Maďarsku a Slovensku - jeho hlasy k blokování nestačí. Naví Británie, jež by mohla být spojencem, má spolu s Irskem a Dánskem vyjednanou výjimku.

Návrh komise, který počítá s tím, že by do Česka, Polska, Slovenska a Maďarska přišly v přístích dvou letech nejen stovky lidí z asi 20 tisíc azylantů, ale že by se do těchto zemí přemístili k vyřízení žádostí o azyl i desítky tisíc imigrantů, má už v červnu schvalovat Evropská rada.

,,U opatření, která se týká dočasného umístění žadatelů o azyl, má dojít k aktivaci krizového mechanismu, to se může stát ještě v řádu několika týdnů," říká jeden z bruselských diplomatů. ,,V opačném případě by mohla čelit žálobě pro nečinnost, kterou by na ní mohly podat členské státy postižené imigrační vlnou" dodává.

Visegrádské země jsou přitom v odporu v přerozdělování azylantů a nelegálních imigrantů osamoceny. Pro jsou jak Francie a Německo, tak všechny jižní státy, která současná uprchlická krize postihuje nejvíce. Skandinávské země, Rakousko, Belgie a Nizozemsko zase patří mezi země, které udělují azylu už dnes nejvíce. Visegrádu nepomůže ani Bulharsko a Rumunsko, jež mají už nyní problémy s proudem syrských uprchlíků, kteří k nim míří z Turecka.

,,Musíme si to přiznat. Sílu zablokovat to reálně nemáme," přiznává diplomat jedné z visegrádských zemí. Česko a další středoevropské státy proto mohou doufat pouze v jedno nepsané pravidlo, která se v unijní politice uplatňuje už desetiletí. A to snaha o konsenzus, tedy dohodou všech, o nejž se šefové států a vlád snaží i v případě, že by stačila zmíněná kvalifikovaná většina.

,,Nedovedu si představit, že pokud se visegrádská čtyřka postaví jako celek proti přijetí plánů Evropské komise na řešení problému imigrace, tak že by to mohlo být přesto přijato," říká Ondřej Mocek z Asociace pro mezinárodní otázky.

Poláci, kteří povinné kvoty na uprchlíky, podobně rozhodně jako Češi odmítají, poukazují naví na dubnové rozhodnutí Evropské rady, podle nejž by mělo být přemísťování uprchlíků jen dobrovolné. ,,Udivuje nás to. Evropská rada, včetně premiérky Ewy Kopaczové a kancléřky Angely Merklové, se postavila proti povinným kvotám," uvedl Rafal Trzaskowski, polský ministr pro evropské záležitosti.

Asi nejzuřivější kampaň proti přerozdělování imigrantů se vede v Maďarsku. Vláda Viktora Orbána v celonárodní anketě straší obyvatele růstem terorismu a přímo se ptá, zda má vláda dát peníze na azylanty, nebo raději na podporu maďarských rodin s dětmi. Přitom právě Maďarsko už dnes čelí velké uprchlické vlně, kdy jsou v azylových táborech desítky tisíc nelegálních migrantů. Ti přicházejí hlavně z Kosova, ale Maďarsko je také na trase kudy do bohaté části Unie proudí uprchlící ze Sýrie či Iráku.

Do podobné situace se přitom mohou s ohledem na možné pokračování bojů na Ukrajině dostat i Polsko či Slovensko. ,,Ano, těmto zemím reálně hrozí uprchlická vlna z Ukrajiny." upozorňuje Mocek. A dodává, že pak by mohly kvoty na přerozdělování migrantů naopak hodit.

Luboš Palata

Článek vyšel v MF DNES dne 15.5.2015.


Vyhledávání

Kalendář akcí

« Květen 2018 »
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Novinky e-mailem

Analytici AMO